Můj přítel Pavel Pafko se mě na velké vizitě přátelsky ptal: co to děláte s tou nemocnicí na Františku, a kdy už tě ty politiku zavřou? Snažil jsem se profesoru Pafkovi, který vešel v obecnou známost jako operatér Václava Havla, a který chodil na Františku v 60. letech minulého století do školy (chirurgické k primáři Čermákovi), krátce vysvětlit celou problematiku, ale v tom krátkém čase jsem mu stačil říct jen pár základních údajů. Znám se s ním tak dlouho, že cítím potřebu mu dát podrobnější náhled do celého problému.

Nemocnice byla původně součástí OÚNZ Praha 1, zřizovaným ONV Praha 1. Já jsem v roce 1992 – 93 jako gesční radní v rámci privatizace OÚNZ Praha 1 rozdělil na 7 samostatných součástí, Praze 1 zůstala nemocnice a poliklinika v Palackého ulici, ostatní (poliklinika v Hybernské, Revoluční, na Malé straně, zubní poliklinika v Pštrossově ul. a psychoterapeutické oddělení v Břehové ulici) se privatizovaly. Na nemocnici Na Františku vznesli restituční nárok Františkáni, a teprve v roce 2004 byla tato žádost zamítnuta a nemocnice byla definitivně přiřčena Praze 1.

Od roku 2012, v rámci kompetenčního rozdělení v rámci koalice, má nemocnici v kompetenci ČSSD, Daniel Hodek je místostarostou, který má na starosti zdravotnictví, sociální věci a životní prostředí. V posledních 2 letech je navíc je i radním na hlavním městě, kde má obdobné portfolio kompetencí jako na Praze 1. Nemá sice životní prostředí a zdravotnictví, ale k sociálním věcem navíc bezdomovce a hřbitovy. Za svého poradce pro oblast zdravotnictví si přivedl pochybnou figuru – docenta Stříteského, kterého provází pověst účasti na krachu Karlovarské krajské nemocnice. To radní Solil (ČSSD), uzavřel tím, že mu nic neprokázali, tak je čistej.

Zvláštním útvarem je Správní rada NNF. Ač název vyvolává mediálně dojem, že nemocnici řídí, má jen charakter komise Rady MČ a jako taková má Správní rada NNF vůči NNF jen doporučující postavení. Dokonce po posledních komunálních volbách, při změně zřizovací listiny NNF, byla zbavena i kontrolní funkce, kterou do té doby měla. Nyní se vyjadřuje jen ke věcem, o které ji zřizovatel (tedy gesční radní pan Hodek) požádá. A ten na její vyjádření málokdy bere ohled.

Ekonomika nemocnice Na Františku je velmi problematická a MČ Praha 1 za luxus vlastnit svou nemocnici draze platí. Vlastní nemocnici nemá žádná městská část, ba ani hlavní město, které kdysi mělo Nemocnici na Malvazinkách (bývalý SANOPZ), ale před mnoha lety ji privatizovalo.

Nemocnice je z hlediska celopražského zdravotnictví vlastně zbytečná. Poskytuje jen asi 1,5% zdravotních výkonů celé Prahy. V Praze je 12 tisíc lůžek, NNF má 180 lůžek, z toho 40 lůžek LDN a pouze 120 lůžek akutních. Konkurence velkých nemocnic je velká. Problém je v tom, že jak opakovaně prokázaly předvolební průzkumy a ankety všech politických stran, občané Prahy 1 ji chtějí a považují ji za rodinné stříbro, přestože 200 metrů od hranice Prahy 1 je Všeobecná fakultní nemocnice na Karláku.

Z historických důvodů nemá nemocnice na Františku gynekologické oddělení, protože Františkáni ho striktně odmítali s tím, že by tam mohly být prováděny potraty, což pro ně z náboženských důvodů bylo nepřijatelné.

To značně komplikuje ekonomickou situaci provozu NNF v současném pojišťovenském systému, protože jde o nemocnici zcela atypickou. Nesplňuje kritéria tzv. nemocnice I. typu, která musela být na každém okrese a skládala se z oddělení interního, chirurgického, gynekologického a dětského. NNF původně měla lůžkovou internu, chirurgii, ortopedii a neurologii. Tedy se do systému nehodila, což se projevilo v koeficientu, kterým se násobí cena výkonů. NNF má 1,15, zatímco Motol, jako fakultní nemocnice 3,5. Převedeno do srozumitelné řeči, za stejnou operaci – třeba odstranění slepého střeva, dostává Motol 3,5x více peněz než František. Situaci nelze změnit, protože v současnosti již zdravotnické pojišťovny vznik gynekologického oddělení nepovolí. Resp. povolí, ale neuzavřou s ním žádnou smlouvu a výkony tam provedené nebude platit.

Roční obrat NNF se pohybuje kolem 300 – 330 milionů Kč, provozní dotace ze strany MČ Praha 1 jako zřizovatele činí zhruba 10 – 15%.

Hlavních problémů, které ovlivňují ekonomiku provozu je několik:

• chabá výkonnost nemocnice – vysoké náklady na relativně nízkou výkonnost. 

Výkonnost NNF je velmi malá, není dostatečně využíván lůžkový fond. ARO pracovalo na 50% kapacity, chirurgie – lůžková část na 61 – 65%. Oddělení mají nízkou obložnost lůžek (50-60%) při 100% personálním obsazení. V současné době má chirurgické oddělení nízký počet výkonů, nízké spektrum poskytované péče. Nízké využití operačních sálů vede k tomu, že provoz je velmi ztrátový. Některé prostory v nemocnici nejsou dlouhodobě využívány vůbec a slouží jen jako sklad krámů.

Všechna oddělení musí být naplněna personálem (lékaři, sestry, ošetřovatelé, zřízenci) podle normativů určených ZP, jinak nesplňují smluvní podmínky a NNF je sankcionována. Personální náklady představují 70% nákladů nemocnice.

ZP platí paušálně předem za nasmlouvanou péči, tento paušál však musí být naplněn předpokládaným počtem výkonů, jinak chce ZP peníze zpět. NNF počet předplacených výkonů naplnit nedokáže a tak musí peníze vracet. Tyto vratky dosahují až 8 milionů ročně. 

Výsledky hospodaření byly dlouhodobě falšovány. NNF vykazovala jeden rozpočet MČ Praha 1 jako zřizovateli, druhý zdravotním pojišťovnám, a podle třetího hospodařila.

Změnou úhradové vyhlášky v roce 2017 se do ztráty dostala i ortopedie, která pokud byla placena formou předem nasmlouvaných balíčků, prosperovala. Po přechodu na DRG systém plateb doplácí na každý výkon (např. u výměny kyčelního kloubu představuje rozdíl mezi náklady a platbou 20.900 Kč). 

• Vysoké náklady za vyžádanou péči – 
  • aféra City Lab 

Pochybným opatřením se stal outsourcing oddělení klinické biochemie (laboratoře), u firmy CityLab, která si pronajala prostory i přístroje a převzala zaměstnance, byly na ni však převedeny i pojišťovenské kódy výkonů laboratorních vyšetření. V prvním plánu se sice ušetřilo na mzdách, ale posléze se ukázalo, že za veškerá laboratorní vyšetření – a že jich NNF produkuje každodenně veliké množství, musí platit této firmě jako za vyžádanou péči – platbu za vyšetření nyní zdravotnickým pojišťovnám neúčtovala NNF, ale fa CityLab; ročně to představuje zhruba 10 milionů korun. Čili o tento finanční objem NNF přišla. Navíc firma neplatila řádně nájemné nemocnici, ani mzdy zaměstnancům, kteří se rozutekli, a když byla smlouva posléze pro dluhy vypovězena, odmítly zdrav. pojišťovny nemocnici kódy laboratorních vyšetření nově nasmlouvat, takže NNF si nemůže znovu zřídit svou vlastní laboratoř. 

• • problém neurologie

Primář neurologie provozoval na svém oddělení vysoce specializovanou spánkovou laboratoř, neobvyklou v nemocnici takového typu jako je NNF. Výsledkem byly extrémně vysoké náklady na vyžádanou péči. Za rok na 28 lůžkách bylo provedeno 700 vyšetření nukleární magnetické resonance (NMR), v celkové ceně 7 milionů Kč.Na vrub NNF byla dokonce prováděna vyšetření ambulantních pacientů (která měli hradit ambulantních specialisté – ti však byli ze stran zdravotních pojišťoven co do počtu a nákladů limitováni).Dokonce se zjistilo, že primář neurologie měl u jednoho provozovatele zablokováno 15 termínů vyšetření NMR týdně, převážně pro ambulantní pacienty.

• • Problematika interny 

Většina interní péče produkuje ztrátu nasmlouváním vlastních léčebných výkonů ve FN Královské vinohrady – díky vazbám a školskému úvazku u 2. lékařské fakulty. 

• • chybějící patologie

NNF nemá vlastní oddělení patologické anatomie. Není tedy schopna (nebo jen velmi obtížně) provádět peroperační bioptické vyšetření odebraných vzorků, které mnohdy rozhodují o dalším operačním postupu. Pacient je tedy buď operován 2x, nebo je udržován v narkóze tak dlouho, než se odebraný vzorek odveze taxíkem na Karlák a výsledek vyšetření zatelefonuje zpět. Vyžádaná péče na patologickou anatomii (tedy histologické vyšetření operačních preparátů) představuje něco kolem 7 – 8 milionů Kč ročně

• vysoké množství pohledávek

Celková výše pohledávek činí 28,2 milionu, z toho 3,7 milionů je po splatnosti déle než rok. 

Nemocnice díky své centrální poloze ošetřuje velké množství jednak cizinců z ubytovacích zařízení v centru, jednak opilých nájezdníků, vyrazivších si do města za levným chlastem a levnejma holkama. Bohužel vymoci platby za poskytnutou zdravotní péči, od těchto osob, je problematické. Celková suma pohledávek od zahraničních klientů přesahuje 3 miliony.

• dluhy dodavatelům

Nemocnice chronicky dluží svým dodavatelům, závazky po splatnosti dosahují 43,5 milionů Kč, což vede k tomu, že někteří dodavatelé léků jsou ochotni dodávat jen proti platbám v hotovosti.

• aféra s Vršovickou zdravotní

Dlouhodobý tlak na komerční pronájem nevyužitých prostor vedl k tomu, že byly prázdné prostory v traktu G pronajaty společnosti Vršovická zdravotní. Ovšem zůstalo jen u smlouvy o smlouvě budoucí. Společnost slibovala zřízení magnetické resonance přímo v nemocnici, ale po rok a půl trvajících neúspěšných jednáních s VZP nakonec z projektu sešlo. Výsledek pro NNF nulový.

• bariatrie

Smlouva s britskou firmou BB, která dodávala pacienty k bariatrickým operacím (operace proti obesitě – bandáž žaludku apod.) byla ukončena, protože zahraniční partner rok neplatil, navíc účtoval pacientům dvojnásobek toho, co by měl platit nemocnici. Společnost dluží NNF cca 1,6 mil. Kč, faktický přínos pro NNF byl nulový, náklady přesahovaly 8 mil Kč.

• lékárna v Palackého ulici

NNF provozuje lékárnu v Palackého ulici, ale její výkonnost klesá. Je to dáno vzrůstem konkurence – v bezprostředním okolí – do 100 m v posledních letech vzniklo dalších 6 lékáren. Navíc ekonomiku provozu silně zatěžuje politický požadavek celonoční pohotovostní služby, která je vysoce neefektivní. Její potřebnost je sporná. Funguje hlavně pro opilce a cizince, každou noc obslouží jen 1-2 občany Prahy 1. Navíc nejbližší lékárna s celonoční pohotovostí je na náměstí Míru. Výnosy naprosto nekryjí náklady (mzdy kvalifikovaného personálu, noční příplatky, přesčasy). Náklady nočního provozu představují 3,5 milionu ročně, výnosy jen 2,4 milionu. Navíc tato lékárna nehradí v budově patřící MČ nájemné. Kdyby tomu tak bylo, byl by provoz ještě ztrátovější.

• krádež 8 endoskopů, v celkové ceně 8 milionu.

Během jednoho víkendu v roce 2016 bylo z interního oddělení ukradeno 8 kufrů s endoskopy, které byly jen zamčené ve skříni na gastroenterologické ambulanci. K odpovědnosti nebyl nikdo volán. Navíc se zjistilo, že je ukradl jakýsi kolumbijský gang, který byl později někde v západní Evropě policií zadržen (pochopitelně už bez endoskopů). V důsledku toho však odmítla pojišťovna ztrátu uhradit s tím, že se má škoda vymáhat na polapených pachatelích. 

• neefektivní restrukturalizace zdravotní péče

Přes veškerou snahu o řešení situace – výměna primářů na nejvíce prodělečných odděleních, snížení počtu lékařů ve službě, náhrada personálu méně kvalifikovaným (tedy mzdově ne tak náročnými) zaměstnanci, zrušení odd. ARO a lůžkové neurologie, redukce lůžkového fondu, přesoutěžení většiny dodavatelů služeb a materiálu, se nedosáhlo slibovaných předpokladů. Navíc v posledních dvou letech jakákoliv finanční úspora byla eliminována vládou opakovaně nařízeným povinným navýšení mezd lékařů a sester, dosahujícím desítky procent.

Za této ekonomické situace, kdy narůstaly požadavky na MČ Praha 1 jako na zřizovatele nemocnice, aby kromě plánovaných provozních příspěvků (dotací) dokrýval každoročně i narůstající hospodářskou ztrátu nemocnice, bylo třeba najít řešení.

Bylo rozhodnutí o pronájmu nemocnice jako celku, formou koncesního řízení strategickému partnerovi. Měl by to být strategický partner se zdravotnickým zařízením provozovaným s dostatečným počtem smluv se zdravotními pojišťovnami, a který doplní to, co Nemocnice Na Františku nemá. Nemocnice Na Františku toho nemá hodně. Partner, který díky svým dalším aktivitám ve zdravotnictví dokáže nevýhody provozu solitární atypické Nemocnice na Františku eliminovat. Rozhodnutí o pronájmu nemocnice jako celku formou koncesního řízení považuji za správné.

Vše, co následovalo, bylo provedeno špatně.

Zástupce starosty pan Hodek (ČSSD) jako gesční radní pro zdravotnictví zadal ekonomickou analýzu bez soutěže jakési firmě Acquisition Advisory, která však není auditorem v oblasti zdravotnictví a s analýzami v této oblasti neměla žádné zkušenosti a předložený materiál tomu odpovídal. Jeho hlavním účelem bylo vyvolat zdání, že v nejbližších letech přesáhne ztráta nemocnice 100 milionů.

Ke zpracování podmínek koncesního projektu a koncesní smlouvy pan Hodek najal advokátní kancelář Mgr. Dáňi, která dostala tyto základní postuláty:

• zachovat zdravotnické zařízení
• majitelem NNF je MČ Praha 1
• a zřizovateli zůstává dohled nad strukturou

Když Zastupitelstvo v březnu 2017 schvalovalo záměr zajistit zpracování podkladů a realizaci koncesního řízení na provoz Nemocnice Na Františku s následujícími parametry: 

a) zachování stávajícího rozsahu zdravotnické péče,

b) snížení výše dotace provozu Nemocnice Na Františku ze strany Městské části Praha 1.

pan Hodek sliboval, že koncesní projekt se všemi náležitostmi, bude připravován v pracovní skupině, do níž budou přizvání zástupci všech politických klubů s tím, že chce maximální otevřenou formu. Ovšem odmítl předložit zastupitelstvu definitivní podobu koncesního projektu před jeho vyhlášením.

Od té doby se snažil všechny od tvorby dokumentů odstřihnout.

Když žádala Správní rada NNF aby dostala návrh ve fázi připomínkování. Zástupce starosty pan Hodek uvedl, že až bude mít návrh k dispozici, rozhodne jakým způsobem a zda bude předloženo Správní radě, než bude předkládat zastupitelstvu, kterému stejně nejprve bude předložen hrubý návrh. Nakonec v usnesení zůstalo zastupitelstvu jen právo schválit konečného výherce.

AK Dáňa vypracovala 3 dokumenty: Koncesní projekt, Koncesní dokumentaci a Koncesní smlouvu. Šlo o vysoce odborné právní texty, které se mnohokrát upravovaly. Správní radě NNF i oposičním zastupitelům byla v květnu 2017 předložena k připomínkování 12. verse, ke které se sešlo celkem 104 dílčích připomínek.

Zásadním požadavkem bylo, aby byl pronájem nemocnice (koncese je speciální druh nájemní smlouvy) pro Prahu 1 ekonomicky výhodný.To se však nestalo. Koncese byla oproti zadání zpracována jako prodej s právem budoucího zpětného odkupu. Projekt i smlouva byly psány ve prospěch budoucího koncesionáře a postavení MČ Praha 1 bylo velmi nevýhodné.

Koncese měla být koncipována tak, že koncesionář bude hradit nájemné za pronajatou nemocnici i s vybavením, výnos z provozu bude náležet jemu, a výše nabídnutého nájemného měla být otázkou veřejné soutěže.

Připouštěl jsem maximálně po dobu dvou let, do plného náběhu funkčního provozu, že by MČ Praha 1 poskytovala z nabídnutého nájemného v prvním roce slevu 50%, v druhém roce 20%.

Místo toho byla soutěž vypsána tak, že budoucí provozovatel nemocnice má nárok každoročně na příspěvek k úhradě předpokládané ztráty za „zajištění současného rozsahu zdravotní péče“, odpovídající průměru dotací provozu za posledních 3 roky provozu (tedy zhruba 50 milionů Kč).

Proti tomuto zásadnímu problému, byly výhrady proti nerovnému postavení MČ Praha 1 vůči koncesionáři okrajové, i když jich byla řada.

TOP 09 se rozhodla, že takto koncipovanou smlouvu nikdy neschválí, ale v rámci klidu v koalici se zatím veřejně nevyjadřovala.

Místo toho, aby byly připomínky nějak vypořádány, vyhlásila MČ (tedy gesčně příslušný místostarosta Hodek, protože definitivní text neschvalovala ani Rada MČ) na portálu veřejných zakázek 19. versi materiálu, která většinu připomínek ignorovala.

A spustila se mediální bouře, že koalice chce prodat nemocnici Na Františku. Začaly se podepisovat petice a sbíraly se podpisy pro referendum „Za záchranu NNF“. Starosta Prahy 7 Čižinský si na podpisových akcích postavil první fázi své kampaně pro komunální volby v roce 2018.

Na základě politického tlaku hlavně ze strany MČ Prahy 7, jejíž obyvatelé tvoří zhruba 40% klientů nemocnice, se probrala i Rada hlavního města, která souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a další fungování nemocnice Na Františku.

Na Správní radě, která se po dlouhé době v lednu 2018 zase sešla, se řešila otázka, proč nebylo nijak reagováno na připomínky, které byly v květnu zaslány advokátní kanceláři. Mgr. Dáňa se hájil tím, že všechny připomínky byly vyřešeny a zapracovány. Následně doložil, že skutečně do dvou dnů (tedy v květnu 2017) vypořádání všech připomínek poslal panu Hodkovi, ale ten je stopil.

Když jsme se posléze k materiálům dostali, ukázalo se, že u značné části zaslaných připomínek bylo uvedeno, že námitky zpracovatel akceptoval a zapracoval, ale v dalších revisích textu zase vypadly. Na klíčovou otázku, týkající se nepřijatelnosti hrazení předpokládané roční provozní ztráty ve výši 50 milionů v následujících 35 letech, byla strohá odpověď – takové bylo politické zadání (gesčního místostarosty pana Hodka či jeho poradců).

Do soutěže se přihlásily 2 společnosti – Nemos Group ze skupiny Penta, která nabídla 1 milion korun (rozuměj 50 milionů vyrovnávací příspěvek minus 1 milion ročně) a Privamed a.s. s nabídkou 12 milionů (tedy ročně 50 – 12 milionů). 

Ani jedna z nabídek nebyla vyhodnocena jako vyhovující a 6. února 2018 Rada MČ Praha 1 výběrové řízení zrušila.

Současně bylo uzavřeno Memorandum mezi městskou částí Praha 1 a hlavním městem o spolupráci a koordinaci při zajištění provozu nemocnice minimálně ve stávajícím rozsahu. Konkrétním Výsledkem bylo rozšíření Správní rady NNF o 2 zástupce hlavního města – radního Lacka a ředitele odboru zdravotnictví, a příspěvek hlavního města na provoz nemocnice pro rok 2018 ve výši 42 milionů Kč.

Pracovní skupina k řešení konkrétních postupů, kterou měl vytvořit radní Lacko, v níž měli být zástupci obou stran, ještě zřízena nebyla. Jediným výsledkem zatím bylo zadání ekonomického auditu hospodaření NNF, jehož výsledky však dosud nejsou k disposici.

Snaha nerozvrátit rok před volbami koalici, vládnoucí na Praze 1 jen s převahou jednoho hlasu, vedla k tomu, že se TOPka od začátku nestavěla na veřejnosti proti nesmyslnému, někomu na míru šitému, koncesního projektu, ale jasně dala panu Hodkovi najevo, že v takovéto podobě jej neschválí.

Nebaví mě už tahat za Hodka a socany kaštany z ohně, zvláště když opakovaně podvedl všechny své partnery a nemocnici vedl v zájmu svém a své strany, bez ohledu na zájmy MČ Prahy 1. 

Na dubnové Správní radě NNF předložil ředitel Zelenák požadavek na řešení stravování v nemocnici. Stávající kuchyně a systém rozvozu stravy pořízeným v roce 1992, je třeba buď kompletně přestavět, nebo zajistit stravování nemocných formou outsourcingu.

 Zmínil se, že před 2 roky měli již připravenou veřejnou zakázku na outsourcing, která se však neuskutečnila. Zadávací dokumentaci, zpracovávala firma Veřejné zakázky, a NNF za ni zaplatila, tedy je majetkem nemocnice a mohou ji znovu použít. 

Nezmínil se ovšem o tom, že zakázka byla vypracována na míru jedné společnosti a že z ní měl mít podíl na 5 milionovém úplatku. Správní rada si vyžádala ekonomickou analýzu.

A pak v červnu kvůli úplatkům a pletichám ve veřejné soutěži sebrala a obvinila policie 9 lidí, kromě jiných i ředitele NNF Zelenáka, ředitelku firmy Veřejné zakázky a taky, což nepřekvapuje, páně Hodkova poradce docenta Stříteského.

Jan Votoček