Zastupitelstvo schválilo plán rozvoje nemocnice Na Františku pro další období.  Ten nahrazoval plán z roku 2019, a jednak informoval o změnách v NNF  od tíé doby a rovněž uváděl plány do budoucna.

Následovala tisková konference, z níž si však novináři ve zkratce vybrali pár informací, jak je obvyklé je poněkud pokroutili a tak je třeba je uvést na pravou míru.

Není možné pro pochopení souvislostí než sáhnout trochu do historie.

Předně nemocnice patří Praze 1. Není to majetek hlavního města, který je Praze 1 jen svěřen.

V roce 2004, vláda převedla areál nemocnice přímo Praze 1, protože hlavní město jej odmítlo.  Bylo to následkem vyrovnání s bratry Františkány a do převodu byla vložena podmínka, že po dobu 10 let nebude v nemocnici provozována gynekologie, protože pro Františkány gynekologie se rovnala potratům.

Tímto požadavkem, který Praha 1 respektovala, došlo k zásadními poškození hospodaření nemocnice.  I když dnes už jsou zdravotní výkony hrazeny formou úhradové vyhlášky či různých balíčků, v jejich základě je stále skryt sazebník zdravotních výkonů.

A ten ve své určité pasáži určuje koeficient, kterým se hodnota zdravotního výkonu násobí.  NNF jako zcela atypická nemocnice, která absencí gynekologie nesplňovala podmínky ani  pro nemocnici I. typu (nejmenší okresní špitál) měla koeficient 1,13, zatímco třeba fakultky měly koeficient 3,5.

Prvních 10 let zajišťoval kontrolu hospodaření Finanční výbor, po roce 2015, když se řízení nemocnice dostalo pod místostarostu Hodka (ČSSD), byl tento kontrolní mechanismus zrušen.

V roce 2018 byla na provozování nemocnice vyhlášena koncese, což obecně je jen jiný typ nájemní smlouvy, ale socani ho transformovali tak, že místo aby po dvou letech platil koncesionář Praze 1 přiměřené nájemné, měla Praha 1 stále platit koncesionáři vysoké poplatky. To samozřejmě nemohlo tehdejší koalicí projít.

V té době začali Dreďák a Čižiňák nemocnici zachraňovat a postavili na tom jednak petici a jednak svou volební kampaň.

Po volbách, kdy se stal Čižiňák starostou, chtěl po ¾ roce nemocnici předat hlavnímu městu.  To ovšem celý areál hodlalo vložit do disposice třetích subjektů. Když tehdejší starosta předkládal zastupitelstvu materiál o převodu NNF hlavnímu městu, zastupitelstvo ho s tím vymetlo, přestože v té době měla jeho již drolící se koalice ještě většinu.

Radní hl. m. Prahy Johnová, která sice nerozumí vůbec ničemu, ale jako členka Praha sobě má plnou podporu povedených brášků, dokonce nechala zřídit organizaci „Metropolitní nemocnice Na františku“, která krom cedulky na jedněch bočních dveřích pro nemocnici nic nedokázala. Za to její rozpočet ve výši 80 milionů se nějak vypařil. Zřejmě Hlubuček nebyl v radě hlavního města jediný, který se uměl postarat.

Teď k té tiskovce. Zásadním výstupem je, že se bude zřizovat třetí operační sál.  To je opět nepochopení. Nemocnice už teď má sály čtyři, dva chirurgické a dva ortopedické. Mluví se o třetím chirurgickém sálu, který je potřeba k zajištění provozu nově vzniklých oborů.

Neskonalé díky patří řediteli Erhartovi, který prosadil na VZP zachování akutní lůžkové péče i rozšíření oborů. nejen zřízením lůžkové gynekologie – čímž se koeficient jímž se násobí hodnota  zdravotních výkonů dostává do mnohem lepší dimense, ale i ORL a ARO.

ARO na Františku bylo, jako první v republice. Pak ale vedení ministerstva dospělo k názoru, že imperialisté budou bombardovat Slapskou přehradu, a protože František je v záplavové oblasti, bylo ARO přesunuto na Strahov, kam záplavová vlna dosáhnout neměla.

Další výraznou změnou bylo zřízení lůžkové bariatrie (operační léčby obesity), které si vyžádalo nový operační stůl, lůžka i transportní vozíky, aby se pod těmi tlouštíky stávající nezhroutily.

Jedním z projektů koncepce je plán zřídit na Františku výjezdní stanoviště záchranné služby.

Běželo to jak na drátku. Nemocnice před zhruba 2 a půl roky chtěla nákladem několika set tisíc zadaptovat příslušné prostory a mohlo se to rozjet.

Pak do toho ovšem vstoupila sůva Johnová, jakožto celoměstská radní pro domovy důchodců (kterým snad trochu rozumí). ale také pro zdravotnictví (kterému ovšem nerozumí vůbec, ale o to víc se do toho montuje).

Výsledkem je to, že se rozhodla, že hlavní město se do toho samo pustí na plné pecky. Výsledkem je rozsáhlá rekonstrukce a dosud se hlavní město  nedostalo dál než ke zpracování  projektové dokumentace zatím za  tři a půl milionu.

2 a půl roku mohla záchranka na Františku fungovat. Zatím se o tom jen mluví.

To, že je Johnová naprosto neschopná a drží snahu Prahy sobě uškodit Praze 1, co to jde, je známá věc.

Po té, co se Praha 1 rozhodla nedat nemocnici, kterou kdysi v roce 2004 hlavní město odmítlo a byla předána přímo Praze 1 a do které Praha 1 vložila zhruba  4 miliardy investic, předat hlavnímu městu, se snaží stejně jako strana, kterou zastupuje, škodit, co se dá.

To, že je naprosto neschopná si štěbetají vrabci po střechách.

Zdravotní komise Prahy 1 jí opakovaně zvala na jednání, aby se sporné otázky projednaly a vyřešily.

Paní Johnová to vždy odmítla s tím, že nemá stanovisko svého poradního orgánu – který ovšem dosud nesvolala.