mám z jednání zastupitelstva jen rámcový dojem a vnímám hlavně atmosféru. Většina řečníků mumlá, často se musím kukátkem podívat na obrazovku, abych zjistil, kdo vlastně mluví. I přizvaní úředníci či interpelující sedí zády ke mně a mluví tak, že vnímám sice celkový obsah jejich řeči, ne však detaily. A tak jsem odkázán na stenozáznam, který však je distribuován s několika týdenní prodlevou.
Na březnovém zastupitelstvu byly tři klíčové body.
Jednak to byl Rybářský domeček, který sice zůstal Skautskému institutu, ale už skončila několikaletá výpůjčka, během níž provozovali svou hospodu zcela zadarmo, a byla jim nyní pronajata na 5 let za 80.000,- Kč měsíčně. Podle znaleckého posudku sice by měl být nájem 120.000,- Kč měsíčně, ale zbytek byl zakamuflován jako veřejná podpora. To může být háček, protože Skautský institut není samostatná organizace, ale je součástí Skauta jako takového, který má celostátní působnost a tak veřejná podpora, jejíž výše je ze zákona omezena, může být čerpána i jinými oddíly. Vždyť i na Praze 1 jsou klubovny za nájem 1,- Kč/ročně.
Dalším bodem bylo odvolání Pavla Čižinského jako předsedy kontrolního výboru a Pavla Marce jako člena finančního výboru. Vyčítalo se jim to, že bez vědomí vedení radnice a pověření jednali s hlavním dlužníkem fy Donlič Interier a sjednali výhodnější cenu než vedení radnice. Kromě starostky, která má ve své gesci soudní spory, obešli i insolvenčního správce.
Tato kausa se táhne řadu let.
V lednu 1999 bylo této firmě pronajato 220 m2 v domě na prodejnu interiérového vybavení. Na dvoře byla budova bývalé truhlárny a v roce 2004 bylo vypsáno výběrové řízení na rekonstrukci tohoto objektu, které vyhrála fa Donlič Interier, která hodlala dvorní objekt rekonstruovat na vlastní náklady za 241 milionů s právem odepisování těchto nákladů. Smlouva byla uzavřena na 38 let, účelem byla fotogalerie a společenský sál, postupnými dodatky se účel změnil na hospodu. Z dodatků je podstatný dodatek č. 2 (r.2001), že nájemné lze po dobu rekonstrukce uplatňovat vůči nákladům na rekonstrukci a dodatek č. 7 (z roku 2010) v němž fa Donlič Interier výslovně prohlašuje, že po ukončení nájemního vztahu nebude požadovat uhrazení vložených investic.
Po kolaudaci v roce 2011, byl dán souhlas podnájmu objektu společnosti Wine House. Od května 2011 byly na Úřad MČ Praha 1 doručovány stížnosti na hluk, na základě kterých OTMS zaslal několikrát upozornění na dodržování nájemní smlouvy. Protože podnájemce nereagoval, pro opakované rušení nočního klidu byla v roce 2012 dána výpověď z nebytových prostor v přízemí domu, následně nájemce přestal platit nájemné a v roce 2013 utekl do insolvence.
Od té doby se táhnou spory s insolvenčním správcem, který neuznal dodatky o vzdání se vložených investic. Do konce roku 2018 probíhalo mediační jednání, ale bez valného úspěchu.
Po volbách v roce 2019 vyzval insolvenční správce tehdejšího starostu Pavla Čižinského k úhradě 35 milionů korun. Na 2 dopisy insolvenčního správce, vyzývajícího k jednání o smíru nereagoval, maje jiný právní názor o neoprávněnosti těchto požadavků, neinformoval o tom ani Radu, ani zastupitelstvo a nechal proběhnout soud, který ale MČ Praha 1 v odvolací instanci prohrála.
Nyní insolvenční správce oslovil městskou část opět s nabídkou jednání o smíru, cena mezitím stoupla cena 48,5 milionu a ač zastupitelstvo odsouhlasilo dohodu ve výši 45 milionů, následně pánové Čižinský a Marc, vyjednali bez vědomí a pověření zastupitelstva, jeho právních zástupců i insolvenčního správce přímo se zástupcem největšího věřitele slevu ve výši 47 milionů.
Za to byli oba navrženi k odvolání ze svých funkcí..
K odvolání Čižiňáka z funkce předsedy kontrolního výboru mělo dojít již dávno. Z titulu této funkce měl právo účasti na jednání rady, a přestože jednání rady je neveřejné a co se na radě probírá, by až na přijaté usnesení, mělo zůstat za jejími zdmi, to Pavel Čižinský nerespektoval, zveřejňoval to obratem na sociálních sítích, často ne zcela pravdivě, hrál si vlastní politické cíle a dokonce dával trestní oznámení na jednotlivé úředníky, připravující pro jednání rady podklady.
Kolem odvolání bylo také komické divadlo, protože materiál jako předkladatelé nepodepsaly jednotlivé kluby, ale všichni členové koalice jako osoby. Stejně se nakonec Motl zdržel a pro odvolání nehlasoval.
Marc z pozice člena finančního výboru na konec odvolán nebyl, ač jeho provinění, které bylo záminkou, bylo stejné. Ale starostka se rozhodla ho zachovat a tak jeho odvolání z návrhu usnesení vyňala.
Třetím zajímavým bodem, který vyvolal velké vášně publika byla diskuse o Memorandu. Náměstek primátora Hlaváček předložil na radu hlavního města trojstranné memorandum mezi vlastníky hotelu InterContinental, hlavním městem a Prahou 1, aniž o tom Praze 1 řekl. V několika stránkovém textu se popisuje, jak významně se změní okolí rekonstruovaného hotelu, že se zpřístupní dosud soukromá hotelová zahrada, udělá se podzemní přístup přímo na náplavku, do garáž, které se otevřou veřejnosti se již nebude vjíždět z náměstí Miloše Formana, ale z Dvořákova nábřeží, prostě samá chvála a významné zlepšení veřejného prostoru. Jen na 4 řádcích se objevil zakopaný pes, který vzbudil vášně. Na rohu Pařížské a Bílkovy ulice se sporná budova „Brand Store“, která má krýt výduchy z podzemních garáží a kterou zakázala 2 ministerstva, se položila na bok, zvětšila svou plchu, ale prodej luxusních hadrů v ní zůstal. Občané přišli protestovat, Tomáš Bajusz přinesl petici o zhruba 3.000 podpisů proti zastavění náměstí Miloše Formana jakoukoliv budovou. Po několika hodinové diskusi nakonec zastupitelstvo přijalo usnesení v tom smyslu, že trvá na dosud přijatých usnesení v této záležitosti, které požadují nezastavitelnost náměstí Miloše Formana jakoukoliv budovou.
Jenže ještě není dobojováno – aktuálně požádali vlastníci hotelu InterContinental o změnu územního plánu na smíšenou funkci, která by umožnila na náměstím stavět. Protože o změně územního plánu rozhoduje zastupitelstvo hlavního města, náměstek Hlaváček to tam rychle předloží a už to dokonce podpořil výbor územního rozvoje hlavního města.