Od zahájení privatizace v roce 2002 (vůbec první privatizační smlouva byla vložena do katastru dne 16.1.2002) bylo dosud privatizováno 4.685 bytů. Všechny následné prodeje byly prověřeny v katastru nemovitostí na listech vlastnictví a bylo zjištěno, že celkem se během času změnilo vlastnictví u 1.912 bytů, což je 40,81 % ze všech.

Ke změně vlastnictví však v 492 případech darováním, což představuje 10,51% a v dalších 352 případech (7,51 %) se jednalo o převod dědictvím po úmrtí původních vlastníků, Dále bylo 39 bytů (0,81 %) převedeno bezúplatnou kupní smlouvou, což lze považovat za jinou formu darování.

1869 bytů bylo regulérně prodáno, což odpovídá 39,91 %.

Tvrzení opozice, že bylo obratem přeprodáno 2/3 privatizovaných bytů se tedy nezakládá na pravdě. A s tím „obratem“ to také kulhá.

Sledovali jsme interval od privatizace do první změny vlastnictví, byť i další postupné prodeje jsme na jednotlivých listech vlastnictví dohledali, ty však nejdou pro meritum věci této studie podstatné.

Prodeje privatizovaných bytů v čase ukazují určité sociální trendy a jasně odlišují ty, kteří privatizovali na kšeft od těch, kteří byt prodali až po letech, a ilustrují změnu jednotlivých rodinných poměrů.

Do měsíce od jejich nabytí bylo prodáno 97 bytů, což představuje 2,07%. O spekulačním účelu privatizace není pochyb. Tento vzorek, stejně jako ten další, rovněž ukázal, že veškeré snahy MČ různými zákazy prodeje nabytého majetku omezit či vyloučit jejich další prodej, byly jen pro uklidnění svědomí, ale valného efektu neměly. Katastr tyto zákazy či smluvní podmínky prostě ignoruje

V intervalu od jednoho měsíce do půl roku po privatizaci změnilo svého majitele 254 bytů, což představuje 5,42 %.

Mezi půl rokem a rokem od nabytí šlo do světa dalších 243 bytů, což je 5,17 %.

V dalším období od jednoho do pěti let bylo prodáno 684 bytů, což představuje 14,60 %. Zde už se mísí spekulativní důvody prodeje bytů s vlivy sociálními.

Sem spadají i 3 domy, které byly skoupeny jako celek, privatizanti byli vyplaceni a vystěhováni.

Jedná se o dům Linhartská 6, který celý skoupila fa J.V.Rott, sídlící ve vedlejším domě k rozšíření svého imperia.

Stejně tak dům Ve Smečkách 17, byl celý vykoupen a zřízen v něm bordel. MČ se proti tomu snažila pár let bránit tím, že tam do nebytového prostoru umístila služebnu Městské policie, ale po několika letech byl boj s touto neřestí shledán marným a strážníci vyklidili pole.

Dům Na Kampě 8, který skoupil jeden z vlastníků, všechny byty včetně svého vložil do firem Artemis Property a Kampa Island Residences. Ve snaze zřídit v této kulturní památce exklusivní hotel, si vzaly několik bankovních úvěrů, proti nimž dům zastavily, a vzhledem k tomu, že úvěry nesplácely, došla bance trpělivost, a loni byl dům prodán, v dražbě, ke krytí závazků ve výši 587 a půl milionu korun.

V době 5 až 10 let od privatizace bylo prodáno 391 bytů, což představuje 8,35 %.

Mezi desátým a patnáctým rokem změnilo vlastníka 167 bytů, tj. 3,56 %

A v poslední pětiletce 33 bytů, tedy 0,75 %.

Rozhodně problém okamžitě po privatizaci prodaných bytů není až tak dramatický, jak se nám snaží aktivističtí bojovníci proti soukromému vlastnictví podsouvat. Naopak 2.773 obyvatel, kteří své byty v průběhu 17 let privatizovali, v těchto bytech stále bydlí.

Je to 59,19 % obyvatel naší městské části, kterým byla umožněna privatizace a dána jim tak jistota vlastního bydlení.

Nově připravovaná pravidla privatizace budou obsahovat skutečně efektivní zábranu jak proti rychlému prodeji privatizovaných bytů, tak i proti krátkodobému ubytování. Ale o těch až příště.