Praha 1 se připojila k  projektu, směřujícímu k tomu, aby bylo zajištěno bydlení rodinám s malými dětmi a seniorům, kteří se ne vlastní vinou dostali do prekérní životní situace, a spolu s  městskými částmi Praha 7, Praha 3, Praha 10 a Praha 22 (Uhříněves) a velkou radnicí podepsalo Memorandum o spolupráci a vzájemné pomoci při řešení bytové nouze na území hlavního města. Jeho cílem je dosáhnout toho, aby těm nejohroženějším rodinám, které žijíé s dětmi na ubytovně, bylo poskytnuto bydlení a zajištěny důstojné podmínky pro život.

Záměre je to chvályhodný, ale velmi syrový, kromě hlavní myšlenky, že by účastníci měli ostatním nabízet volné ubytovací kapacity, není řečeno jak a konkrétně co. Nejsou hotové analýzy, kolik volných bytů je kde k disposici, kolik potencionálních klientů žije na Praze 1, ani úkoly, které mají účastníci splnit, aby to fungovalo, nic není rozpracován do detailů. Takže zatím, je to jen mediální humbuk a populistické plácnuté do vody. Hlavně, že se na každé radnici zřídí funkce pro koordinátora.

Za to při medializaci, která jak si pomalu zvykáme, předchází skutek, uniklo, že v budoucnu budou strany memoranda poskytovat si vzájemně byty jen vybraným skupinám – seniorům, samoživitelkám s dětmi na ubytovně, profesím, které jsou hůře hodnocené a také sociálním pracovníkům, kteří podporu poskytují. Nikdo jiný nebude mít nárok. Původně v tomto režimu měly být i byty pro bezdomovce, ale to už bylo pro koaliční partnery moc.

Kromě základní myšlenky – poskytnout byty samoživitelkám s dětmi a starým lidem, která je rozhodně správná, je celý zbytek nesmyl. Zastupitelé skládali slavnostní slib za zvuků státní hymna a Ódy na radost (hymny Evropské unie), že budou hájit zájmy občanů Prahy 1.  Naprosto nechápu, proč by měli poskytovat své volné byty občanům jiných městských částí? Dopadne to jistě tak, že Praha 7 nám sem odsune své nepřizpůsobivé občany v rámci úžasného mediálně dobře propagovaného mediálního projektu. Vždyť je to celé nesmysl, proč máme dávat byty jiným, a ne vlastním občanům?  Proč se nemáme starat o ty, kteří nás v důvěře volili, ale o cizí lidi, ke kterým nemáme žádný vztah,

Ani to slavné Memorandum se jim moc nepovedlo, už 2x bylo jeho znění revokováno, jak se na různých městských částech začaly klubat problémy.

Pan starosta má ale jiný názor. Místo, aby poskytoval byty matkám samoživitelkám, či důchodcům, kteří nemají na stále se zvyšující nájemné v domech soukromých vlastníků, prosazuje proti názoru většiny přidělení bytů notorickým neplatičům. A jeho nohsledi ho v tom podporují.

Pár příkladů z poslední doby:

• pí Božena Jirmáčková Paní Božena Jirmáčková, 76 letá bývalá úřednice úřadu, která o sobě šíří legendu, že byla vyhozena z práce proto, že poukazovala na špatné hospodaření radnice a na korupci. Skutečný důvod byl jiný – výpověď dostala proto, že se jako úřednice OTMS v roce 1996 nabourala do volného bytu na Jungmannově náměstí. V roce 2003 soud nařídil pí Jirmáčkové byt vyklidit, což ignorovala a trvalo to až do roku 2006, než se byt podařilo exekučně vyklidit. Po celou dobu neplatila pochopitelně nájemné ani za služby, proto jí soud v roce pravomocně nařídil uhradit MČ částku 263.516,- Kč + úroky od léta 2006.

Nějakou dobu bydlela u známých a na ubytovnách, a posléze v roce 2007 jí byl přidělen pokoj v ubytovně Ve Smečkách. Protože však svůj pokoj podnajímala, nájem jí byl ukončen v roce 2014, zbyl po ní dluh 223.103,- Kč.

Výpověď v roce 1996 zřejmě podal tehdejší tajemník špatně a pí Jirmáčková ji napadla u soudu a v roce 2015  (po odvoláních) jí soud dal za pravdu, čímž se opět stala zaměstnancem úřadu a nárokovala ušlou mzdu za celou dobu trvání soudního procesu. Ovšem většina tohoto nároku byla již promlčena.

Obratem dostala v roce 2015 výpověď pro nadbytečnost, protože pro ni nebylo na úřadě vhodné místo. Opět výpověď napadla žalobou a uspěla, takže v roce 2019 opět svou při vyhrála i s nárokem na ušlý plat.

Po ukončení pobytu na ubytovně ke konci roku 2014, bydlela v Anenské ulici u soukromého majitele, který ji nechal v roce 2019 exekučně vystěhovat, důvodu dlouhodobého neplacení nájemného.

A pak se jí ujal pan starosta. Nejprve ji nařídil ubytovat opět v ubytovně ve Smečkách, ale obratem prosadil v zastupitelstvu dohodou o narovnání, v níž se vzájemně obě strany vzdávají svých nároky, jak oprávněných, tak fiktivních a stáhnou proti sobě vedené žaloby. Návdavkem pan starosta nařídil pí Jirmáčkové přidělit byt V Jámě, kde s ní bude bydlet i její 40 letý syn, který v životě nepracoval, protože je prý nemocen. Invalidní důchod však nemá, protože je hrdý než aby o něj žádal. Zlí jazykové tvrdí, že je to notorický feťák.

Pan starosta konstatoval, že paní Jirmáčkové je 76 let, je dlouholetá občanka Prahy 1, rovněž i její syn je občan Prahy 1 – ovšem jen proto, ř se po vystěhování z Jungmannova náměstí přihlásil jako bezdomovec na fiktivní adresu radnice Prahy 1 a přece tu starou dámu nepošleme na ulici a je typickým příkladem lidí, kterým má radnice pomáhat.

Akorát, když 33 let po různu bydlela a neplatila, tak to nebyla mladá dáma, ale obyčejná pijavice daní nás všech.

• pí Martha Heidenreich. 70 letá. Od roku 2013 neplatí nájemné v 95 metrovém bytě Na Příkopech. Soukromý majitel musí mít svatozář, že na ní nepozval Ukrajince, protože mu dluží zhruba 2 miliony korun (měsíční nájem je 28.000,-). Pí Heidenreich ignorovala i soudní výpověď a z bytu se odmítala hnout. Teprve poté, co ji Úřad práce odmítl vyplácet doplatek na bydlení ve výši cca 25.000 Kč, obrátila se na sociální odbor radnice, kde jí byly nabídnuty různé možnosti řešení situace. Žadatelka všechna řešení odmítla s tím, že byt neopustí. Až v dubnu byl sociální odbor osloven sekretariátem starosty s tím, že má žádost předložit k projednání na Komisi pro bydlení s návrhem malého sociálního bytu v Soukenické ulici, za nájemné 40 Kč/m²/měsíc. Bytová komise přidělení k bytu ze sociální rezervy nedoporučila.

Pan starosta přesto prosadil přidělení bytu, protože dle jeho názoru, paní Heidenreich splňuje všechny podmínky pro přidělení bytu ze sociální rezervy. Konstatoval, že se jedná o starší dámu, typického adresáta sociální politiky MČ P1, kterou nemůže MČ P1 nechat na ulici a navíc platí ujednání, že pokud opustí byt v ulici Na Příkopě do konce července, tak jí bude zoufalým majitelem, z radosti, že konečně vypadne, odpuštěn evidentně nevymožitelný dluh na nájemném. Radnice ji dokonce zajistí (= zaplatí) přestěhování do nového bytu.

• pí Lenka Ondřejcová, 41 let, to je ještě větší hvězda než Jirmáčková. Bydlela v Úvoze na Hradčanech. Nepracuje od narození dcery, které je 19 let a která bydlí jinde. Od ledna 2013 je v evidenci Úřadu práce, před tím žila s dcerou v bytě své matky a všechny žily ze starobního důchodu matky. Ta byla v r. 2008 umístěna v DPS, s čímž její dcera nesouhlasila, neboť přišla o zdroj příjmů.

V bytě má značný nepořádek, z bytů proto dostala od majitelky výpovědi, přičemž výpovědní doba již dávno uplynula. Tím pádem přišla i o dávky hmotné nouze, příspěvek a doplatek na bydlení má pozastavené kvůli neplatné nájemní smlouvě. Žadatelka si údajně shání jiný byt.

Rada na doporučení Komise pro bydlení jí schválila pronájem obytné místnosti v ubytovně Ve Smečkách, a to na dobu určitou za nájemné 60 Kč/m²/měsíc. pouze na přechodnou dobu, než si zajistí bydlení a to z důvodu obavy z udržování pořádku a z toho vyplývajících rizik pro ostatní nájemce.

• pí Stanislava Želatinovská, 46 letá, byla v roce 2010 trvale hlášena na adrese radnice ve Vodičkově ulici. Fakticky tehdy žila celá rodina i s jejím druhem v podnájmu na Praze 3. Následně matka odešla ze společné domácnosti i s dětmi do azylového domu, kde byla asi 14 dní a pak střídala další azylové domy, kde však, díky její neochotě respektovat pobytový režim, dlouho nevydržela. V roce 2015, z důvodu snahy vypomoci matce s řešením její bytové situace, byl paní Želatinovské  přidělen sociální byt o velikosti 37,8 m². V bytě žije se 2 syny ve věku 9 a 11 let, 2 starší děti bydlí u svých babiček.

Od roku 2017 jsou problémy s placením nájmu, Paní Želatinovská nikdy nepracovala, žije z částečného invalidního důchodu a sociálních dávek, celkový příjem je zhruba 18.000,- Kč, ale na nájem 1.512,- Kč jí nezbyde. V roce 2017 měla dluh 6 438,- Kč, v roce 2018 nájem 10 měsíců neplatila vůbec, pak jednorázově zaplatila z příspěvku na péči dluhy (cca 60 000,-), který byl však určen pro řešení potřeb dětí. Letos opět dluh 4 292,- Kč, Nájem platí nepravidelně, pomohlo by, kdyby matka pracovala, ovšem na základě dlouhodobých zkušeností s ní, není předpoklad, že by v tomto směru něco změnilo.

Krom toho jsou z domu opakované stížnosti (ústní nebo telefonické) na chování rodiny. Týkají se chování i dětí – křiku, nadávek, sprostých výrazů apod.  Rodina žije v úděsných hygienických podmínkách a dokonce musela být přestěhována do přístřeší, z důvodů opravy příslušenství a desinsekce bytu.

Na oddělení péče o rodinu a děti, (díky úžasné zkratce OPRD se dnes už jmenuje jinak), je spis pí Želatinovské veden od roku 2010, v současné době obsahuje spis 1004 stran.

Sociálka proto, že rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, ke dni 31.1.2013 vypracovala individuální plán ochrany dítěte (IPOD), a to na každé nezletilé dítě zvlášť, byly stanoveny cíle, plánované kroky a opatření. Tento ZPOD je pravidelně do současné doby vyhodnocován a sestavován nový. Sociální pracovnice je nejen v pravidelném kontaktu s matkou, kterou vede k plnění rodičovské odpovědnosti, s odborníky, kteří s rodinou pracují, ale také zejména s jedním z nezletilých chlapců, který v minulém školním roce z důvodu výchovných problémů za sociální pracovnicí pravidelně docházel na tzv. výchovné pohovory.

A výsledek? Ó-PRD.

Hrozí dokonce, že děti budou odebrány a umístění do ústavní výchovy (do (polepšovny). Nad výchovou dětí je stanoven soudní dohled. Matka je v péči adiktoložky údajně pro problémy s alkoholem.

Komise pro bydlení projednávala otázku pí Želatinovské jen v letošním roce 3x, a nakonec jí došla trpělivost a odmítla další prodloužení nájemní smlouvy. Proto ji byla předběžně zajištěna možnost bydlení v azylovém domě pro matky s dětmi, kde bude mít v případě problémů odbornou pomoc přímo a okamžitě k dispozici, odborná pracovnice jí bude nápomocna při řešení běžných denních situaci jak s dětmi, tak i s péčí o domácnost, kde jsou též rezervy.

Proti všeobecnému názoru si starosta v radě prosadil další prodloužení nájemní smlouvy.

V důsledku GDPR jsou jména smyšlená, příběhy jsou však skutečné.